Napříč Švédskem po Göta kanále

Další severskou zemí, kam nás zavedla touha plout po kanálech, se stalo Švédsko. Z nabízených možností jsme si vybrali Göta kanál, opravdovou evropskou kanálovou klasiku, kde plavba lodí je zarámována překrásnou okolní krajinou a bohatou technickou historií spojenou s vnitrozemskou plavbou.

 

Neděle 3. června:

Poprvé jsme Göta kanál potkali v neděli dopoledne na jeho začátku, nebo chcete-li na východním konci, v Memu. Dlouhý mořský záliv, první zdymadlo, nad ním přístav a pak už jen do lesa mizící úzká stuha vodní hladiny. Ale to bylo ještě z „auta“, když jsme se jeli do Söderköpingu nalodit.
„Naše“ loď už kotvila u přístavní hráze. Jmenovala se důstojně: Regina von Platen, po manželce Baltzara von Platen. V 15 hodin přijel Stefan Sahlén a bez zbytečného vysvětlování nám ji svěřil do týdenní péče. Nevím, jaká byla paní Platenová, ale naše Reginka byla fakt „tanker“: celokovová konstrukce, rozměry 10,8 x 3,3 x 0,9 m a dieselmotor 75 hp. Měla výbornou manévrovatelnost díky otočnému propeleru a hydraulickému pohonu – obzvlášť couvat s ní bylo radost. Byla vybavena pro 8 osob, takže pro nás dva členy posádky a jezevčici Ajdu „jako stvořená“. Zabydleli jsme se, navečer udělali zkušební plavbu a vyčkávali na „ostrý start“ v pondělí dopoledne.

 

Baltzar von Platen (1766 – 1829 – hrabě a námořní důstolník, zasloužil se o vybudování Göta kanálu. Byl nazýván „mužem se železnou vůlí“, kterou pro realizaci projektu takových rozměrů jistě potřeboval. V roce 1806 založil společnost pro výstavbu kanálu a výstavbu připravil a podílel se na její realizaci. Konce díla se však nedočkal, zemřel tři roky před jeho dokončením. Dodnes „shlíží“ na své dílo z rodinné hrobky na břehu kanálu v Motale.

Pondělí 4. června:

Čekáme v Söderköpingu na konvoj lodí z Memu. Měl by dorazit asi v 10 hodin, ale jak už to u konvojů bývá … Proč vlastně nějaký konvoj? Tento týden ještě není na kanále plná sezóna a zdymadla a mosty pracují jen v omezeném časovém režimu. Propouštějí jen lodě, které společně vyplují v pondělí z Memu a plují do neděle do Sjötorpu a lodě plující opačným směrem. Ale tahle “organizovaná“ plavba snad ani nevadí – denní úseky jsou zvoleny vhodně jak z hlediska počtu komor tak i nočního kotvení v některém příjemném přístavu.
Nakonec vyplouváme s dalšími osmi loděmi – skoro všechny plachetnice – před polednem a čeká nás devět jednostupňových a dvě dvoustupňová zdymadla a dále několik zvedacích, otočných nebo odsunovacích mostů. To nijak nezrychluje přesun, když na volném kanále je obvyklá rychlost tak 10 – 12 km/hod. Po “hrubé lodnické dřině” v komorách si vychutnáváme přeplavbu prvního jezera, rákosového Asplängen.
Do Norsholmu, na začátek jezera Roxen, připlouváme až v 19 hodin a před námi je ještě více než dvě hodiny plavby po dlouhé jezerní hladině proti zapadajícímu slunci. Ale při švédských “skoro bílých nocích” připlouváme do Bergu ještě za “hlubokého dne”, i když už je po desáté hodině. Máme za sebou 50 km plavby a přímo nad námi se tyčí … ale to až zítra.

 

Göta kanál je vodní cesta v délce 190 km od mořského pobřeží jižně po Stockholmem do jezera Vänern – pokračováním dále k moři je Trollhäte kanál do Göteborgu. Z celkové délky vede značná část po větších či menších jezerech, ale přesto muselo být 87 km vykopáno jako vlastní kanál v šířce cca 26 m a hloubce 3 m. Při plavbě lodě vystoupají do výšky 92 m n.m. na jezero Viken, aby pak klesly opět o 48 m k hladině Vänernu. K tomu slouží 58 zdymadel spojených často do několikastupňových „schodišť“. Zdymadla mohou propouštět lodě o velikosti 30 x 7,7 x 2,2 m, zaručená průjezdná výška na celém kanálu je 22 m.

 

Úterý 5. června:

Včera jsme usínali a dnes ráno se budíme pohledem na unikátní sedmistupňové zdymadlové schodiště v Bergu (Carl Johan slussar). Pohled je to velkolepý, zvlášť když se přes všechna zdymadlová vrata hrnou proudy přetékající vody. Do spodní komory “nastupujeme” v 11 hodin jako třetí runda lodí. Proplavba schodištěm je docela náročná. Plnění komor spodkem horních vrat vytváří v komoře razantní proudění a udržet loď v klidu vyžaduje pozornost a častou práci s lany.
A výsledek? Po dvou hodinách jsme o 160 m dále a o 18,5 m výše … A to nás následně – postupně asi po 300 m – čekají další čtyři dvoustupňové komory. Ale nejdříve musíme počkat, až se s touto kaskádou vypořádá velká výletní motorová loď Juno, protože lodě této velikosti a určení mají vždy přednost.
Poté plujeme ještě několik kilometrů po kanále do Borenshultu, kde se v 18 hodin vyvazujeme v přístavu.. Ale ani tento rovný kousek není plynulý. Vždy musíme čekat před několika mosty na jejich otevření – jeden má dokonce asi hodinovou poruchu … Zde jsou pány našeho času obsluhy zdymadel a mostů. Ale kam spěchat?

 

“Parníky” na Göta kanále. Na kanále kromě malých rekreačních plavidel potkáme i turistické lodě, které svou velikostí na centimetr využívají zdymadla. Na tři takové lodě jsem se obzvlášť těšil: M/S Juno, Wilhelm Tham a Diana, které zajišťují pravidelnou čtyř- až šestidenní plavbou turistické spojení mezi Stockholmem a Göteborgem. Čím jsou zajímavé? Především dobou, po kterou jsou ve službě – samožřejmě mnohokrát vylepšené a taky v sedmdesátých letech přestavěné “z páry na motor”. Juno byl postaven v r. 1874, W. Tham v r. 1912 a mladice Diana v r. 1931. Kdo někdy četl detektivní román “Roseanna” švédských autorů M. Sjöwallové a P. Wahlöö, vzpomene si, že v něm Diana “hrála jednu z hlavních rolí”.

Středa 6. června:

Plán cesty na dnešní den není náročný – ovšem kromě další zdymadlové “lahůdky”. V 10 hodin musíme být pod borenshultským pětistupňovým zdymadlovým schodištěm. To znamená vyrazit nejpozději v půl deváté na třináctikilometrovou přeplavbu jezera Boren.
Vzdouvání schodištěm je pro nás už téměř rutina, i když tentokrát jsou vodopády z horních vrat o něco mohutnější a my stojíme v komoře vždy vpředu. Za jeden a půl hodiny jsme s ostatními loděmi výše o 15,3 m. Dále zbývají asi 4 km plavby po kanále jen s několika mosty. Poslední tři mosty jsou vysoké 3,5 m a tak je proplouváme bez zvednutí, což našim společnicím – plachetkám – možné není. Nic tím však nezískáváme, protože těsně před přístavem je ještě jedna komora, kde na ně musíme počkat. Tahle komora stojí za zmínku: vyrovnává případné vzdutí hladiny jezera Vättern oproti hladině kanálu … při našem průjezdu zvedala o celých 10 cm.
A brzo odpoledne kotvíme v přístavu v Motale na břehu jezera Vättern a jako každý den využíváme perfektně vybavené sprchy pár kroků od lodi.

 

Plavba Göta kanálem není zadarmo. Rekreační plavidla za použití všech plavebních zařízení platí. Ja nutné si koupit “kanálovou” kartu podle délky proplouvaného úseku a dle velikosti lodi. Příklad ceny: hlavní sezóna – calý kanál jedním směrem – loď 9 až 12 m: 560,- EUR. Za to je možné taky kotvit 5x v libovolném přístavu a používat el. proud, vodu, sprchy, … (www.gotakanal.se). My jsme měli všechny uvedené “vymoženosti” zahrnuty do platby za pronájem lodi.

 

Čtvrtek 7. června:

Dnešní den bychom mohli nazvat odpočinkovým a odbočkovým. Odpočinkový proto, že se pouze přesuneme z Motaly do Vadsteny – cca 12 km plavby po jezeře Vättern, a odbočkovým proto, že Vadstena neleží přímo v trase Göta kanálu, ale na břehu jezera jižně od Motaly.
Počasí je stále úžasné: jasno, teplota vzduchu v 9 hodin 20°C, teplota vody 12°C, síla větru 1 m/s, směr větru NNE, stále se drží oblast vysokého tlaku (údaje z meteorologické stanice motalského přístavu). Do Vadsteny připlouváme asi v 11 hodin a hned zíráme: marína se nachází v opravdickém vodním příkopu pod mohutnými hradbami rozložitého renesančního zámku. Vplouvá se do ní krátkým kanálem přímo z jezera. V životě jsme podivnější a romantičtější přístav neviděli. (Nikomu to neříkejte, ale naši “památkáři” by se asi zbláznili, kdyby někdo chtěl něco takového zřídit u nás ). Kvůli tomuhle zámku a dalším pamětihodnostem Vadsteny jsme právě onu odbočku učinili.
I když teplota vody v jezeře asi naší lodi “nevadila”, našim tělům se při odpoledním koupání zdála přeci jenom studenější … Ale kolikrát má našinec možnost vykoupat se právě v tomhle jezeře.

 

Jezero Vättern je druhé největší švédské jezero (první je Vänern): délka od S k J 128 km, největší šířka cca 35 km. Göta kanál jím prochází napříč v délce 33 km mezi Motalou a Karlsborgem. Tento úsek kanálu je v nadmořské výšce 88,5 m.

Pátek 8. června:

Před devátou opouštíme “renesanční marínu” a vyrážíme na přeplavbu jezera Vättern – bude to asi 32 km. I když je terén orientačně nenáročný, je dobré si zadat tak 3 až 4 trasové body do GPS a bez problému se vyhneme podvodním skaliskům uprostřed jezera označených několika nevýraznými kardinálními znaky. Jediný problém měla Ajda při nadstandartním houpání lodě – trochu se bála.
Do Karlsborgu připlouváme před obědem a v další cestě nám brání spuštěný silniční most, který se otevře až v podvečer. Ale to nevadí. Prohlídka karlsborgské pevnosti (Karlsborgsfästning) stojí za to a zabere téměř celé odpoledne.
Hned za mostem je lodní čerpací stanice. Chceme dotankovat, ale je to pouze automat na karty bez obsluhy a ještě se tváří jako porouchaný … no svěřte mu kreditní kartu … tak plujeme dál. Po hodině plavby přes menší jezero Botten kotvíme pod zdymadlem ve Forsviku. A tady na nás dýchne ta opravdová kanálová historie. Zde se zrodila existence kanálu, zde bylo v roce 1810 postaveno první götské zdymadlo, zde je nejstarší švédský zvedací most, …

 

I stručná historie Göta kanálu je zajímavá. Kanál je “… největší kulturněhistorickou stavbou Švédska”. Inicioval ho nám již známý B. von Platen. Stavba byla zahájena v r. 1810 ve Forsviku, kde už v té době byl rozvinut potřebný průmysl: vodní pila, slévárna železa, kovárna, … a trvala 22 let do roku 1832. Další muži, kteří měli na vybudování velký podíl: projektant vodních staveb Thomas Telford, vynikající skotský stavební inženýr (např. Kaledonský průplav ve Skotsku, Aquadukt Llangolen ve Walesu) a … přes 50 tisíc kopáčů a řemeslníků, především nasazených švédských vojáků, kteří většinu prací prováděli s primitivním ručním nářadím. Dnes vodní cesta slouží jen pro rekreační účely.

 

Sobota 9. června:

Sobota ráno: hop a jsme nahoře. To “hop” je poslední zvednutí zdymadlem ve Forsviku a to “nahoře” znamená, že se ocitáme na nejvyšším úseku kanálu, v úrovni jezera Viken, 91,8 m n.m. Než se však k vlastnímu jezeru dostaneme, plujeme asi kilometr úzkými skalnatými koryty kanálu s jednosměrným provozem a úžinami ohrazenými kamennými hrázemi v zátoce jezera.
Jezero Viken je 23 km dlouhý úsek kanálu. Svou scenérií uspokojí i ty, kteří už na vodě i na moři ledacos viděli. Jezerní hladina je neširoká, zahnutá do obrovské podkovy a velmi členitá. Těsné průplavy mezi desítkami ostrůvků a skalisek jsou vymezeny bójemi. Břehy jsou liduprázdné a lemované jehličnatými lesy. Slunečné počasí a téměř bezvětří vytváří neopakovatelnou pohodu, rušenou jen broukáním motoru.
Další vlastní kanál vychází z jezera v Tätorpu, kde je nutné překonat jednu pitoreskní “sluss”, tentokrát už dolů. Je to jedna ze dvou komor na kanále stále s “plnohodnotným” ručním ovládáním a spouští o 20 cm. Den končíme v Törebodě po dvou hodinách plavby, z čehož opět valnou část zabere “driftování” před zavřenými mosty.

Neděle 10. června:

Dnes to pofrčí, “pojedeme z kopce”: vzdálenost 19 km a výškový rozdíl 48 m zdoláme 17 zdymadly, buď jednoduchými nebo různě sdruženými do dvojitých či trojitých stupňů. Zastaví nás až hladina jezera Vänern.
Teplé počasí pokračuje, ba přímo vrcholí. Delší zastávka při čekání na zvednutí jednoho železničního mostu není na obtíž, ale vítanou příležitostí k vykoupání v kanálu. Voda v této západní sestupné části je docela čistá, což je způsobeno dostatečným napájením z jezera Viken.
S blížícím se Sjötorpem se chýlí ke konci i naše týdenní plavba. V 15 hodin se loučíme s ostatními loděmi v konvoji a odbočujeme do horního sjötorpského přístavu … glückliche Schifffahrt … happy navigation … dobrou plavbu.
V přístravu už čeká Stefan Sahlén, se kterým “vyměňujeme“ jeho loď za naše auto, které nám převezl ze startu naší cesty …. zase někdy příště.

 

Švédský Göta kanál neměl chybu. Já vím, přálo nám počasí na švédské červnové poměry až neuvěřitelné. Ale i za horšího by to stálo za to: překrásná krajina, příjemné přístavy, “aktivní dřina” na zdymadlech, dlouhé přeplavby jezer, pohodlná loď, … Se stále dobrou předpovědí počasí vyrážíme ještě na pár dní na čundr po Švédsku … ale o tom již píší suchozemští cestovatelé.

 

Červen 2007

Charter: www.gotakanal.se