Salam alejkum, Nile

Velmi jsme toužili poznat jednu z nejdůležitějších vodních cest Afriky, řeku Nil. Dlouho jsem hledal možnost pronájmu nějaké motorové jachty nebo plavbu na domorodé felúce, ale obě možnosti byly buď nemožné nebo značně komplikované. Proto jsme vzali zavděk čtyřdenní plavbou na výletní lodi z nabídky cestovní kanceláře EXIM Tours a využili výhodný lednový termín.

Co je dobré vědět před vyplutím o Nilu?
Je to druhá nejdelší řeka na světě, dlouhá 6671 km, protékájící východní Afrikou a končící svou pouť ve Středozemním moři. Egyptem protéká v délce 1250 km a od Asuánu k ústí je splavná. Nad Asuánem byly v místě prvního nilského kataraktu postaveny dvě přehrady: v roce 1902 tzv. „nízká přehrada“ a později v roce 1972, o 8 km výše proti proudu, tzv. „vysoká přehrada“, která vytvořila Násirovo jezero, největší umělé jezero na světě, dlouhé přes 500 km. Přehrady sice dramaticky narušily odvěký cyklus zúrodňování půdy záplavami, ale dnes naopak umožňují zavlažováním až dvě úrody ročně a výrobu obrovského množství elektrické energie. Pluli jsme v úseku od Asuánu do Luxoru, kde v úzkém pobřežním pásmu je velmi mnoho úchvatných historických památek z doby, kdy tato oblast byla „kolébkou civilizace“. Tento úsek Nilu je dlouhý cca 250 km.

V Asuánu na nás čekala „typická nilská výletní loď“ jménem Granada, která si svým vybavením nezadala s luxusním hotelem. Takových lodí se v tomto úseku řeky pohybuje mnoho desítek, což svědčí o oblíbenosti výletních plaveb. Dalšími plavidly na řece jsou turisticky upravené nebo původní nilské plachetnice – felúgy.

Nil pod asuánskou přehradou má malý spád, teče líně, jeho široké řečiště je občas zúženo písečnými ostrovy. Pod asuánskými přehradami má řeka stabilní roční průtok. Břehy řeky jsou lemovány pruhy zavlažované země široké od několika metrů do několika kilometrů. Zelenou vegetaci tvoří palmy, banánové plantáže, pole cukrové třtiny, pšenice a zeleniny. A co je za tímto úrodným pruhem dále do vnitrozemí? Stovky kilometrů naprosto vyprahlé a jednotvárné pouště. A na tomto úseku prý nežijí krokodýlové, krokodýl nilský žije pouze v přehradním jezeře.

Nejenom zelené břehy, ale další zajímavé stavby a menší vesnice přilehlé ke břehu přitahují pozornost. Dnešní plavba končí asi 50 km po proudu pod Asuánem, kde je možné navštívit jednu z mnoha velkolepých památek v tomto nilském údolí. Na pravém břehu, pár kroků od přístaviště lodí, stojí chrámový komplex Kóm Ombo. Chrám byl postaven za dynastie Ptolemaiovců v 2. až 1. tisíciletí před Kr. Jeho prohlídka v zapadajícím slunci je obzvlášť působivá.

Mostů přes Nil na trase mezi Asuánem a Luxorem mnoho není, pouze tři. O to častěji jsou v provozu přívozy, které převážejí přes řeku vše: od lidí, oslů až po fůry cukrové třtiny do blízkých cukrovarů.

Ráno jsme si přivstali na další lahůdku. Asi 100 km jižně od Luxoru, v Edfu, na levém břehu řeky, stojí překrásný chrámový komplex, zasvěcený bohu Horovi. Chrám je obdivuhodně zachovalý, protože se více než 2000 let ukrýval pod nánosy písku a naplavenin. Při jeho prohlídce si uvědomuji, že více než na výklad průvodce o významu hieroglyfů a rodokmenech faraónů se soustřeďuji na neuvěřitelnou práci projektantů a stavitelů těchto chrámů … jak to vůbec mohli v té době dokázat …

Ale zpátky k řece. Celou plavbu sleduji a přemýšlím o tom, je-li možné tento úsek plavby absolvovat „soukromě“ na charterové jachtě. Nevím. Řeka je vhodná pro plavbu a přístaviště by se taky našla, lodě by musely být vybaveny vším potřebným … zásobování potravinami by bylo docela dobrodružné … co bezpečnost na lodi při kotvení a při jejím opuštění … snad se najde společnost, která to zkusí a charterové lodě začne provozovat. Pro přístup mohou dobře posloužit letiště v Asuánu a v Luxoru. A že je Nil udržovanou vodní cestou, o tom svědčí zdymadlo v městě Esna, asi 70 km před Luxorem.

Když loď zakotvila v Luxoru, čekala nás další obrovská historická překvapení. Do luxorského chrámu, který vévodí nilskému údolí uprostřed města, nás zavezla místní drožka. Dílo faraónů Amenhotepa III. a Remesse II. nenechá nikoho na pochybách o stavitelské umění „nilské civilizace“.

A další překvapení přišla vzápětí: na druhém břehu řeky, v historických Thébách. Pověstné údolí králů, pustá skalnatá krajina, kde se za nenápadnými vstupy do podzemí nachází 62 velkolepých hrobek vládců Nové říše, budovaných už v období 1500 před Kr. A dále zádušní chrám bohyně, královny Hatšepsut, stojící pod holou vysokou skalní stěnou a ohromující svojí monumentálností.
A co teprve karnacký chrám, zasvěcený králi bohů Amónovi. Rozlehlý chrámový komplex, který svými nekonečnými nádvořími, obrovskými sloupovými síněmi, posvátným jezírkem, … působí více než velkolepě.

Pro úplnost ještě dodávám: před vyplutím lodi jsme podnikli výlet 280 km jižně od Asuánu ke chrámu Abú Simbel. Chrám byl vybudován ve 13. stol. před Kr. faraónem Ramessem II. A jako jodiný byl celý vytesán do hloubi skály. Už jen pohled na jeho průčelí bere dech. Je zajímavý ještě jednou „novodobou technickou fajnovostí“. V šedesátých letech minulého století se konala akce UNESCO za jeho záchranu před zatopením vodami asuánské přehrady. Byl za nezměrného úsilí a moderní techniky přesunut o 200 m dále a o 65 m výše na nový skalní ostroh. Cesta k Abú Simbel vede monotónní pouští, naprosto vyprahlou a beze známek života. Ale výlet za to stojí.

A co teď říci o Nilu?
Tato krásná řeka je jako stvořená pro plavbu. Okolí řeky je ideální pro vnímavého skipera, toužícího poznat i krajinu a historii kolem. Při plavbě není možné se zbavit pocitu, že voda, po které plujeme, byla oním stvořitelem významné a nezapomenutelné světové civilizace, že voda, po které plujeme, je podmínkou i současné existence Egypta …

Ma´salama, Nile

Leden 2012