Polsko 2013
Podzimní česko – polská expedice na lodi „Vistula“
„Expedice 2013 Vistula“, kterou jako vloni uspořádal Lukasz Krajevski (www.zeglugawislana.pl), má ambiciozní trasu: Gdaňsk, Bydgoszcz, Berlin Hamburk, Bremen, Berlin, Konin, … včetně účasti na veletrhu „Boot Berlin 2013“. Úkolem expedice je poznat nové vodní cesty a podat o nich zprávu a zároveň prověřit „schopnosti a vytrvalost“ motorové jachty Vistula.
Česká část expediční posádky – Josef a Honza, převzala loď v polském Bydgoszci a měla za úkol ji dopravit do německého Wittenberge na Labi. Za 13 dní jsme upluli 680 km a zdolali 31 zdymadel a jedno lodní zdvihadlo. Zde je stručný popis naší plavby …
Pondělí 7. října: Vyplouváme z Bydgoszczi
Z městského nábřeží v Bydgoszczi vyplouváme za ranního šera proti proudu řeky Brda. Už po pár stech metrech nás čeká první šluza, Šluza Miejska, a po dvou kilometrech Šluza Okole, která nás zvedne na Kanal Bydgoski. Tento kanál překonává rozvodí mezi řekami Wisla a Noteč. Kanál je neširoký a má šest zdymadel, z nichž poslední, Šluza Naklo Wschod, nás spouští po 30 km plavby někdy kolem poledne na řeku Noteč. Plujeme dál, abychom napluli co nejvíce. A řeka Noteč plyne pomalu, musíme si dávat pozor na husté porosty vodních rostlin. Vodní tok je kanalizován zdymadly o rozměrech 57 x 9,6 m, s obsluhou, i když obsluha někdy obsluhu trochu zanedbává a nechává „horní vodu“ zanést naplaveným rostlinstvem. Po asi 60 km plavby nocujeme přímo v zajímavé Šluze Krostkowo.
Úterý 8. října: Noteč a Marína Czarnkow
Pokračujeme dál po řece Noteč, počasí je příjemné, klasické babí léto. Asi po 65 km a dalších pěti zdymadlech připlouváme do Mariny Czarnkow. To zíráme: moderní marína se vším vybavením, možnost natankování na čerpací stanici asi 200 m vzdálené, což využíváme. Milé přijetí od „hafenmaistera“. V maríně je i základna lodního charteru kamaráda Tomasze Milewského (www.zegluganawarcie.pl), kde je možné si pronajmout loď na celý krásný okruh vodních cest „Wielka Pętla Wielkopolska“. Jdeme i do města doplnit zásoby, Czarnkow je moc pěkné městečko.
Středa 9. října: Stále plujeme po Noteči
Po Noteči poplujeme celkem asi 185 km. Ještě jsem se nezmínil, že všechna zdymadla jsou „zpoplatněna“ částkou 6,92 Zl. Dnešní trasu podle plánu končíme opět ve velmi pěkné maríně „Marina Yndzel Drawsko“ na ř. km 176. Marína je však už po sezoně „mimo provoz“ a tak jenom kotvíme. Také zde v Drawsku doplňujeme zásoby. Zatím plujeme jen ve dvou a tak nákupy nejsou velké.
Čtvrtek 10. října: Z Noteče do Warty
U Santoku, na svém posledním ř. km 225, se Noteč vlévá do řeky Warty, která už je podstatně mohutnější a která na svém dalším toku do Odry není kanalizována zdymadly. Teče volně, břehy jsou jen „několik centimetrů“ vysoké a hráze vybudované na obou březích svědčí o tom, že se řece občas zalíbí i mimo koryto. Pár kilometrů za soutokem je velké město Gorzów Wielkopolski, kde bychom chtěli nocovat. Městské nábřeží a přístaviště sportovních klubů se nám moc nelíbí a proto plujeme asi 4 km „pod“ město“, kde se dokončuje supermoderní marína. Bude se otvírat až na jaře, ale jako „výjimečnou expedici“ nás tam nechají se vším komfortem kotvit.
Pátek 11. října: Opouštíme polské vodní toky
Plujeme posledních 50 km na polských vodních tocích. Večer musíme být v Kostrzyně nad Odrou, kde máme sraz se třetím členem posádky Martinem. Martin Němec je zkušený kapitán a provozuje lodní charter na Baťově kanálu (www.plavebni.cz). V Kostrzyně kotvíme nedaleko centra města a nádraží u přístavní hráze starého nákladního přístavu. Než Martin dorazí, máme dost času na prohlídku města, nákupy a uvaření dobré večeře. V Kostrzyně se dovršila naše plavba po polských vodních cestách, po části Mezinárodní vodní cesty označované jako E 70.
Sobota 12. října: Z Warty na Odru a do Německa
Záhy vplouváme na Odru, hraniční řeku mezi Polskem a Německem. Je to už mohutná řeka svižně tekoucí k moři, plavební dráha je v kritických místech vyznačena bójemi a je na ní docela velký nákladní provoz. Po cca 40 km, kolem poledne, odbočujeme z Odry na západ na Kanal Oder – Havel o délce cca 140 km. Je to umělý kanál, na kterém nás čeká lodnická lahůdka: Hebewerk ( lodní zdvihadlo ) Niederfinow. Tohle zdvihadlo nahradilo v roce 1934 čtyři komory a výrazně urychlilo plavbu. Je to kolmé jednokomorové zdvihadlo s protizávažími a překonává výšku 36 m. Ale velké staveniště nového zdvihadla svědčí o tom, že staré zdvihadlo už nestaší frekvenci provozu a že Němci věnují rozvoji vodní dopravy náležitou pozornost. Nové zdvihadlo bude dokončeno v roce 2015. Nocujeme na 55. km kanálu v Maríně Marienwerder, která poskytuje veškeré služby.
Nedělě 13. října: Až do Berlína
Dnešní cíl je Berlín: 45 km plavby po kanále a dvě velká zdymadla Lehnitz a Berlin-Spandau. Hned pod špandavskou komorou je soutok Havoly a Sprévy a tam hodláme kotvit. V Berlíně je několik výhodných kotvišť pro sportovní lodě, na kterých je možné se na 24 hodin vyvázat, sice beze služeb, ale zato zadarmo. Mnohá jsou na výhodných místech v centru města. A ještě jedna příhoda z dnešní plavby: na kanále nás „vyhmátla“ WSP – říční policie – protože jsme pluli příliš rychle, místo povolených 9 km/hod. až 12 km/hod. Nakonec jsme pokutě unikli „projevením velké lítosti nad spáchaným činem“. Takže pro příště pozor!
Pondělí 14. října: Nepovedená plavba Berlínem
Oproti plánu expedice jsme vyšetřili jeden den, který chceme věnovat plavbě do centra Berlína. Z kotviště ve Spandau vyrážíme proti proudi řeky Spree, láká nás prohlídka veleznámého Pergamon muzea a Alexanderplatzu. Ale po pár kilometrech čteme tabuly umístěnou na jednom mostě v Moabitu: „Zákaz plavby pro sportovní lodě bez radiostanice od 10 do 20 hodin.“. Takže to platí i pro nás, protože tu stanici nemáme, … a zatím jsme ji ani nepotřebovali. Později se dovídáme, že je to z důvodu velkého provozu výletních lodí pod úzkýni mosty a nutnosti monitorovat jejich pohyb. Zakotvíme tedy na nejbližším vhodném kotvišti a našeho cíle dosahujeme městskou dopravou. Večer kotvíme opakovaně ve Spandau.
Úterý 15. října: Přes berlínská jezera do Potsdamu
Ráno, za poněkud horšího počasí, vyplouváme na berlínská jezera, Wannsee, Jungfernsee, známou to rekreační oblast hlavního města. Je chladno, všední den, po rekreačních plachetnicích ani stopy. Zastavujeme na hodinu u Glienicker Brücke, proslaveného hlavně během „studené války“, odkud je jen kousek do zámku Cecilienhof (Postupimská dohoda). Plavbu končíme v maríně v centru Postupimi a své poznání rozšiřujeme prohlídkou parku se zámkem Sanssouci.
Středa 16. října: Na návštěvě u přátel
Ani mlha a drobný déšť neubírají na zajímavosti plavby po dalších velkých jezerech na západ od Postupimi. Nemusíme spěchat, do Maríny Töplitz na Grosser Zarnsee to máme asi 25 km. Zde sídlí i velká charterová firma Heinzig (www.heinzig.de). Přítel Wolfgang Heinzig se právě dnes odpoledne vrací s několika loděmi z desetidenní „tůry“ do regionu řek Spree a Dahme jihovýchodně od Berlína. A na závěrečné posezení všech účastníků plavby v místní restauraci jsme zváni. V přátelské partě se řeči točí, jak jinak, kolem všech možných i nemožných plavebních zážitků.
Čtvrtek 17. října: Další jezera a zdymadla
Na dnešní trase budou opět zdymadla – v Brandenburgu a v Bahnitz. Mezi nimi musíme přejet jezero Plauer See, jedno z největších v brandenburské oblasti. Počasí je velmi větrné a tak je plavba zpestřena překonáváním více než půlmetrových vln. Asi bych se měl zmínit o tom, jak to funguje při proplavování zdymadly v Německu. Je to docela snadné: před každou komorou je čekací můstek „Sport“ s telefonem na komoru. Tím je možné se ohlásit a obsluha sdělí, kdy budeme moci proplout. Nocujeme v přístavišti v obci Bahnitz. Náhlá průtrž mračen nám při kotvení nevadí, alespoň se vyprší na další dny.
Pátek 18. října: Po proudu dolní Havoly
Dál plujeme po Havole. Je to romantická řeka, protékající plochou krajinou, rozlévající se do zátočin zarostlých rákosím a do mnoha slepých ramen a postraních toků. Jako kdyby to nebyla historicky důležitá vodní cesta pro nákladní dopravu. Ale dnes je víceméně opuštěná. Ale jak jsme se vlastně v těchto končinách ocitli, když jsme měli podle plánu expedice plout z Kanálu Oder – Havel na sever po horní Havole a přes jezero Müritz do Labe? Trasu jsme museli pár dní před plavbou změnit kvůli uzavření zdymadla v Dömitz, které spojuje tuto cestu s Labem. Nocujeme v maríně v Havelbergu, pár kroků před vplutím na Labe.
Sobota 19. října: Labe a konec naší plavby
Těch 40 km po Labi byla docela zajímavá plavba. Labe je zde už značně mohutná řeka, teče rychlostí cca 5 km/hod. a plavební dráha není prostředkem koryta, ale často mění směr od pravého k levému břehu. Je vyznačena bójemi a žlutými náměrnými kříži a toto značení je dobré dodržovat. A pokud vás předjíždí velká nákladní souprava, dokáže malou jachtu pořádně „rozhoupat“. Už vidíme železniční most před Wittenberge, následuje vjezd do městského přístavu, vyvázání lodě, … a konec naší části expedice. Zítra ráno jedeme domů …
… a expedice bude pokračovat s jinou posádkou.
Projetá trasa stála opravdu za to. Především mě překvapila polská část svou malebnou krajinou kolem vodních toků a dobře vybavené maríny. A Německo? Vysoký standart a žážitky na každém kroku. A naše motorová jachta „Vistula“ se ukázala jako super spolehlivá, úsporná a pohodlná loď. Prostě tahle část expedice se vydařila.
Říjen 2013